perla severního Jadranu

Ostrov Cres

Perla Jadranu s Benátskou minulostí

Ostrov Cres se nachází v chorvatské části Jaderského moře v Kvarnerském zálivu. Společně s ostrovy Krk, Lošinj, Rab a Pag jsou právem považovány za perly severního Jadranu.

Cres je největším chorvatským ostrovem v Jaderském moři, jeho rozloha představuje 404 kilometrů čtverečních, když jeho délka představuje 66 km a šířka se pohybuje od pouhých dvou do 12-ti kilometrů.

Pro jeho velikost i polohu byl předmětem zájmů lidí již od dávné minulosti. Někdy kolem roku 1600 před Kristem se na ostrově usadil ilyrský kmen Liburnů, jehož příslušníci si tu po celém ostrově vybudovali 66 opevněných útočišť. Právě Liburnové jako první vyhloubili u osady Osor kanál čímž rozdělili původní ostrov na ostrovy dva (Cres a Lošinj). Celou ostrovní skupinu o hodně později ovládli Benátčané a až na zanedbatelnou chorvatskou epizodu se tu od roku 1000 udrželi skoro osm století (do roku 1797). Ostrov potom krátce patřil také Francouzům, Rakousko-Uhersku a také Itálii. Po vojnovém obsazení Německem ho následně získala bývalé Jugoslávie. V současnosti je ostrov součástí Chorvatska.

Na ostrově žije trvale asi 3500 obyvatel. Převážnou část obyvatelstva tvoří Chorvati, ale najdeme zde i Italskou menšinu. Většina obyvatel se živí rybolovem, chovem ovcí a samozřejmě cestovním ruchem.

Hlavním městem ostrova je rovnocenné město Cres. Na ostrově je také několik malých vesniček a osad, které jsou oblíbeným výletním místem turistů. Jsou to většinou zapomenutá místa na okrajích prašných kamenitých silniček, kde čas jakoby se zastavil (Beli, Orlec, Lubenica, Loznati, Vrana, Pernat, Martinščica, Valun, Osor). V moři okolo Cresu leží několik malých, neobydlených romantických ostrůvků kde jsou překrásné oblázkové pláže (Plavnik, Zeča, Trstenik, Visoki, Zaglav, Čutin).

Ostrov je spojen s okolní pevninou dvěma trajekty. První linka je provozována z ISTRIE - vesnička Brestova na CRES - Porozina (vzdálenost 5 km). Druhá linka jezdí z ostrova KRK - Valbiska na CRES - Merag (vzdálenost 7 km). Páteř ostrova tvoří hlavní silnice, která začíná v přístavu Porozina v severní části a končí v městečku Osor na jihu ostrova. Celková délka silnice na území Cresu je 55 kilometrů. Vzdálenosti některých míst od hlavního města Cres: Porozina (24 km), Merag (13 km), Valun (13 km), Lubenice (17km), Orlec (10 km), Vrana - jezero (15 km), Martinščica (25 km), Osor (32 km).

Lákadlem není jen nedotčená příroda

Každoroční karneval, triatlonovvé závody, ale i množství dalších tradičních lidových veselic a hudebních večerů už jen dotvářejí kolorit Cresu. Lubenické hudební večery (Lubenice, červenec - srpen) jsou koncerty věhlasných sólistů, sborů a orchestrů v impresivním kamenném městě Lubenice. Osorské hudební večery (Osor, červenec - srpen) je renomovaný festival vážné hudby, který věnuje zvláštní pozornost interpretaci děl z chorvatského kulturního dědictví.

To nejkrásnější na Cresu, je ale jeho krajina. Cres je ostrovem kopcovitým až hornatým. Nejvyšší hory jsou Gorice (648 m) a Sis (639 m), které se nacházejí v severní části ostrova. Na území celého ostrova najdeme dlouhé asi 1 m vysoké zdi postavené bez pojiv (Gromače), které jsou památkou na původní obyvatele ostrova. Pobřeží je velmi členité a je dlouhé 248 km. Kromě letoviska Cres je pobřeží převážně skalnaté a nabízí množství romantických zákoutí a malých oblázkových pláží (Mali Bok, Modrá jeskyně, Koromačna, Sveti Blaž). Ve střední části ostrova se rozprostírá hydrografický fenomén Vransko jezero. Přírodní cisterna, do které se slévají dešťové vody povrchovými a podvodními cestami. Jezero je 5,5 km dlouhé, 1,5 km široké, průměrná hloubka 60 m a jeho hladina leží 13 m pod úrovní moře. Má kapacitu 220 milionů kubických metrů vody a od roku 1953 slouží jako bohatá zásobárna pitné vody pro města Cres a Lošinj, proto je tu koupání přísně zakázáno.

Vegetace na ostrově je rozmanitá. V severní části Cresu převládají listnaté, hlavně bukové a dubové lesy. Ve střední části zase uvidíme spíše olivové háje, vinice a pastviny. Jižní část ostrova se vyznačuje chudší vegetací s převahou jehličnatých stromů, najdeme tu však i velké porosty macchií. Květena čítá více než 2700 druhů, čímž patří Cres mezi druhově nejbohatší části Chorvatska. Najdeme zde také vzácné, citlivé a ohrožené druhy rostlin ( kosatec ilyrský, chrpa dalmatská, zvonek isterský).

Vzhledem k tomu, že dopady civilizace na Cres jsou i v současné době minimální, zůstává příroda na ostrově prostorem výrazné druhové bohatosti. Důkazem toho je i skutečnost, že na Kvarneru hnízdí 70% v Evropě ohroženého ptactva (orel skalní, sokol stěhovavý, orel jestřábí, orlík krátkoprstý, tetřev hlušec, výr velký, puštík bělavý). Zároveň je na ostrově zřízena ornitologická rezervace pro zachování hnízdišť jedinečné populace supa bělohlavého (gyps fulvus). Dnes zde žije okolo 120 párů těchto dravců. Cresko-lošinjskou oblast stále obývá populace 150 delfínů (druh: delfín skákavý - Tursiops truncatus).

nahoru
Cres Trail 2017 29. října 2017
Triatlon 2. září 2017
Vodní hry 15. srpna 2017
více akcí
Počasí
DnesDnes
7Den
6Noc
ZítraZítra
5Den
3Noc
StředaStředa
6Den
4Noc
ČtvrtekČtvrtek
7Den
4Noc
PátekPátek
9Den
6Noc